„Zase mám rodinu“

Dodělala jsem školu, otěhotněla a čekala dceru. Můj přítel měl tehdy dost hroznou nehodu, a proto jsem začala brát drogy, abych zvládla to, že jsem matka samoživitelka.

Začala jsem brát OxyContin a díky tomu jsem utratila celý nájem za tyhle prášky, což mě nakonec dovedlo k metamfetaminům. A pak když jsem to začala brát, už mi bylo jedno, co beru. Brala jsem heroin. Tady začala má kriminální minulost. Šla jsem na 10 měsíců do vězení. Pustili mě. Místo abych šla na terapii a udělala, co je potřeba, začala jsem brát znovu. A tehdy – to už byly 3 roky, co mi vzali dceru – to už jsem hlavně potřebovala pomoc a tak jsem šla do Narcononu.

Když jsem začala program, všimla jsem si, že přibírám a prostě zase vypadám zdravě. Můj obličej zase zářil a mohla jsem se prostě nenuceně smát. Dělo se to přirozeně. Probouzela jsem se plná energie. Tehdy přijel táta, a když mě viděl, řekl, že vypadám jako úplně jiný člověk.

Moje vztahy s rodinou jsou takové, jaké jsem neměla ani před Narcononem. Je to úplně jiný pohled, který bych neměla, kdybych se nedostala do Narcononu.

Konečně jsem schopná učit svou dceru, co je správné dělat a co je špatné dělat, a opravdu se zamyslet nad minulostí a říct si, že je to za mnou a je to pryč.

Jako bychom neztratily ani den. Naše vzájemná láska je něco, co bych už nikdy nevrátila zpátky a co bych nikdy neměla, kdybych neprošla Narcononem.